Sršeň obecná, užitečná služebná

Dnešní článek není pravda přímo o medu, velmi úzce však souvisí s naším minulým článkem o včelím rojení. Kromě včelího roje totiž zpravidla bezdůvodnou, zato ovšem téměř hororovou hrůzu vyvolává také přítomnost a bzučení hmyzu, jehož jméno zní: sršeň obecná.

Zkuste ale nyní na chvíli opustit hrůzostrašné představy a vydejte se s námi na cestu po několika málo faktech, které o tomto hmyzu můžeme s určitostí vyslovit, a pak se sami rozhodněte, jaké nebezpečí či přínosy Vám z přítomnosti sršní kolonie vyplývají.

Něco málo z biologie sršně

Sršeň obecná (Vespa Crarbo) je největším evropským sociálním blanokřídlým jedovatým hmyzem. Její původní domovinou je Asie, nyní obývá také Evropu a Ameriku. Sršní kolonie žijí v hnízdech – báních – vyrobených ze směsi rozkousaného dřeva a sršních slin. Jedná se tedy o takový sršní papír. Uvnitř těchto bání žije zpravidla 1000-2000 sršních jedinců. Společenské uspořádání v jistém pohledu připomíná společenství včel, v kolonii nalezneme matku (královnu), sršní dělnice a trubce.

Na rozdíl od včel však zimu přežívá pouze mladá sršní královna, zbytek společenstva před zimou hyne. Na jaře pak přeživší královna zakládá nové hnízdo a novou kolonii, do původního hnízda se nevrací.

Sršní bodnutí a sršní jed

7 žihadel zabije i koně. I takováto úsloví kolují o hrůzostrašnosti tohoto vesměs mírumilovného tvora. Realita sršního žihadla je však jiná. Sršeň, na rozdíl například od vosy, není agresivní útočnice, v případě napadení či pocitu ohrožení se však pochopitelně brání. V porovnání se včelou disponuje sršeň žihadlem bez zpětných háčků, proto může člověka bodnout opakovaně. Její žihadlo je také delší a silnější a jed obsahuje značné množství acetylcholinu a proto je bodnutí výrazně bolestivější. V porovnání se včelou má ale sršní jed mnohonásobně nižší toxicitu (až 50x nižší) a pro člověka je tak toto bodnutí sice bolestivější, ale mnohem méně nebezpečné. Jsou-li pro zdravého člověka nebezpečné desítky či stovky včelích bodnutí, pak tedy u sršních bodnutí se bude jednat o stovky až tisíce. Kromě bodnutí může sršeň svůj jed také na útočníka stříknout a to až na vzdálenost 40cm, což může představovat nebezpeční pro naše oči.

Je samozřejmé, že usadí-li se Vám sršni přímo v domě nebo bytě a jste v takovém případě přímo ohroženi na zdraví, je na místě zvážit likvidaci ať už vlastními silami či najmutím odborné desinsekční firmy.

Sršeň – predátor i lovná zvěř

Jak to již v přírodě bývá, silnější a větší loví menší a slabší. Ne jinak je tomu v případě sršní. Sršni se stejně jako vosy a včely stávají nezřídka potravou pro ptáky. Proto mají také výstražnou, žlutočernou barvu s červenou kresbou na středohrudi, aby případného útočníka zastrašily.

Samotná sršeň se pak naopak živí především menším létajícím „obtížným“ hmyzem, zejména mouchami. Jedna sršní rodina, a to je hlavní pointa dnešního článku, dokáže za jediný den ulovit přibližně 1-1,5kg hmyzu! V případě nedostatku živé potravy se pak sršni živí také sladkými šťávami z ovoce či „uloupeným“ medem.

Sršen versus člověk

Nejste-li tedy osobu alergickou na jed blanokřídlého hmyzu, vězte, že sršeň obecná je mírumilovný živočich, bezdůvodně neútočí a její přítomnost v okolí je spíše k užitku než ke škodě. Naprosto zbytečné je pak ničení a likvidace sršních bání v otevřené přírodě, protože kde jinde by sršně měly své kolonie zakládat.

Sršeň na člověka útočí jen v případě pocitu ohrožení, který můžeme vyvolat třeba i obranným rychlým máváním rukou. Sršním také vadí přehrazení dráhy letu, zejména vletové dráhy do hnízda nebo přiblížení ke vstupu do hnízda na méně než přibližně 50cm. V tu chvíli jste pro sršeň již útočníkem.

Setkáte-li se se sršněmi mimo okolí hnízda, můžete je z těsné blízkosti sledovat například při okusování dřevin, kdy klidně sedí na větvích a věnují se se zaujetím své práci. Ani srážka s letoucí sršní, nebo její usednutí na Vás, nemusí končit bojem. Pamatujte, že sršeň má namířeno za prací nebo lovem a nechce s Vámi ztrácet čas. Pokud na Vás usedne, zjistí, že nejste k jídlu a bude opět pokračovat za svým cílem.